Nedělní ostravské ráno

Diplomka je dopsaná. Slavnostně jsem vytvořila poslední graf, upravila poslední citaci, uložila naposledy celý soubor (teda alespoň doufám, že naposledy) a najednou mám pocit, že mám hodně volného času před sebou. I když tomu tak není (státnice začínají za necelé dva měsíce, pomoc!), stejně jsme si s mou nejmilejší Adel našly na sebe čas čas a zašly si dneska spolu na snídani v centru.

Trochu jsem jí vytáhla od její diplomky, protože její deadline je o něco později a i když maličko protestovala, že potkat se v devět je vážně brzo, stála nastoupená na konci Stodolní ulice, čekala na mě a zamířily jsme rovnou do Bo bistro, nového ostravského podniku, který jsme chtěly vyzkoušet (a který jako jeden z mála má otevřeno i v neděli ráno).

Interiér se Bo bistru vážně povedl. Je to syrové, industriální a odráží to v sobě tu ostravskou drsnost a drzost, ale i přesto jsme se tam cítily dobře a vydržely jsme tam sedět skoro tři hodiny. K snídani jsme si daly avo toast s vajíčkem (malý protip: mrkněte i vedle baru na nabídku, ta je větší. Kdybych to věděla, dám si toast s arašídovým máslem a banánem), limču a potom ještě kapůčo. Kafe mají od Dos Mundos a ještě by holky mohly zapracovat na latte artu. Ten jim moc nejde. V rohu hned u dveří mají kreativní koutek, kde si (asi) můžete půjčit vyšívání, vodovky a temperky a u kafe si odpočinout a vypnout na chvilku hlavu. Jelikož přímo naproti je filosofická fakulta Ostravské univerzity, věřím, že přes týden bývá bistro nacpané.

Jako vždycky, nebo aspoň jestli můžu mluvit za sebe, jsme se měly spolu moc hezky. Prý přátelství, která vydrží přes sedm let, jsou navždy. My podle mě letos slavíme dalších sedm, takže si myslím, že tohle už máme pojištěné do budoucna napořád... ❤️