Roadtrip, den druhý.

Po poněkud monotónním prvním dni stráveném na dálnici a odpočívadlech jsme si naplánovali den v přírodě a vybrali jsme si pro to ostrov Rømø na západním pobřeží Dánska. Na ostrov není třeba jet trajektem, protože na něj vede krásná cesta mezi mořem, respektive spíš nějakou rašelinou. Pro případ nutného photoshootu jsou zde krásná velká odpočívadla, kde jsme i my na nějakou dobu zaparkovali a kochali se krásnou přírodou kolem, i když jsme se moc neodvážili se od cesty vzdálit, tenisky se nám bořily do směsi hlíny, vody a písku.

Líbilo se mi tam dokonce tak, že jsem se šla převléct do auta a poprosila svého osobního fotografa, aby mi vyfotil nějaké "insta-fotky".

V některém z menších městeček jsme si pořídili nálepku na dveře (naše severská tradice, i když, jak tak nad tím přemýšlím, od té doby jsem ji neviděla), mapu a brožurku s průvodcem a vyrazili jsme k části Lakolk na pláž. Chvíli jsme si připadali jak v jiném světě. Na pláži se legálně může jezdit autem a i když jsem se bála, nakonec jsme nikam nezapadli. Prvně se mi zdálo, že je pláž prázdná a vylidněná, což jsem nechápala, když bylo asi třicet stupňů. Později jsem si uvědomila, že je jen tak hrozně široká, že jednoduše nevidím na konec až k pobřeží... Dojeli jsme k provizornímu parkovišti, na chvíli zastavili a vybalili deku, namazala jsem se padesátkou (sice Dánsko, ale znám se) a na chvíli poleželi a odpočívali. Já jsem pobíhala tam a zpátky s foťákem, jelikož to byly mé první pokusy s Nikonem a Matyáš se dokonce koupal. Tímto už mu chybělo se vykoupat jen ve Švédsku a má hotovo v celé Skandinávii, otužilec jeden...

Na pláži jsme strávili asi hodinu a potom se vydali na průzkum písečných dun, které byly asi kilometr od moře. Takové jsem viděla i v Holandsku, bohužel všechny byly vždycky oplocené a nedalo se tam jít, tak aspoň teda ty dánské...

Rozpadly se mi tam boty, pořád mě něco kousalo do noh a když mi Matyáš řekl, že tam možná budou hadi, pelášila jsem radši k autu, ale i tak to tam bylo moc nádherné. Byl to asi první moment, kdy mi Dánsko pořádně učarovalo. 

Pokračovali jsme dál a plán na zbylý den byl překonat Dánsko napříč a dostat se blíž k Århusu a Aalborgu, které jsme měli v plánu na následující den. V Esbjergu jsme se stavili na kafe (stavujeme se na kafe často a denně, s tím je potřeba se smířit), i když tohle nás zrovna moc nezaujalo a podívali se na obří sochu Men at Sea vytvořenou umělcem Svendem Hansenem. Až mě zamrzelo, že hned vedle sochy na parkovišti stála roztomilá malá dodávka s kávovarem a dělali určitě to nejlepší cappuccino, jaké si umím představit...

Potom jsme už dorazili do kempu v Højbjergu, kde jsme se neúspěšně pokusili udělat kuřecí maso na grilu k večeři. Pak už jsme během pěti minut usnuli ve stanu na našem malém plácku dva krát tři metry hned vedle auta, ale dobře se nám spalo. ♥

Baru